Díky, trenére!

Sportovně-společenská akce Díky, trenére odstartovala vloni a má jasný cíl – ukázat veřejnosti, že v Česku je hodně trenérů mládeže, kterým stojí za to říct díky. Za tímto projektem jsou sportovní nadšenci, kteří objíždí celou Českou republiku, aby vybrali ty, kteří si zaslouží nejvíce pyšnit se titulem Trenér mládeže 2016.

Děkuji za příjemnou návštěvu porotců, z které vznikl tento článek a video a jsem poctěna výběrem do Top 10!

6. listopadu se odehraje velké finále v pražské hale na Podvinném mlýně, kde se bude bojovat o titul Trenér mládeže 2016 a zájezdy na zahraniční stáže.

Držme palce, ať lakros uspěje! 🙂

Jak pracují trenéři na Zbraslavi

IMG_9907

I když je naše trenérská práce pouze koníček a nikdo z nás si tím nevydělává, bereme svou roli vážně a zodpovědně. Abychom vychovávali děti v našem klubu správným směrem a sami měli dobrý pocit, pracujeme následujícím způsobem:

  • Každého hráče na tréninku s úsměvem přivítáme a na konci se s ním rozloučíme.
  • Snažíme se vcítit do hráčovy aktuální situace a psychického stavu (rodinné zázemí, škola, osobní problémy apod.).
  • Bereme ohled na jeho další aktivity/kroužky a podporujeme ho v rozvoji všestrannosti.
  • Každý hráč je jiný – postavou, nadáním, chápáním… a proto přistupujeme k hráčům individuálně, dle jejich potřeb a schopností.
  • Zajímáme se, jak se hráči daří i mimo hřiště.
  • Hráče pravidelně hodnotíme, aby naše trenérská práce a vývoj hráče měly smysl -> podtrhneme silnou stránku a zdůrazníme, na čem je potřeba zapracovat a jak.
  • Pozitivně motivujeme jmenovitě všechny hráče, a to jak slovně, tak gesty.
  • Nesoustředíme se jen na výhru. Chceme splnit cíle a úkoly, které jsme si stanovili a dřeli na nich v rámci tréninku. Výhra je pak takovou zaslouženou třešňičkou na dortu.
  • Nebojíme se mluvit – s rodiči i dětmi o organizačních povinnostech a problémech.
  • Všichni musí díky nám cítit, že jsou součástí týmu a my jsme rádi, že s nimi můžeme trávit čas.
  • Děláme program tréninků a týmových akcí tak, aby bavil hráče i trenéry.
  • Děkujeme i za maličkosti. Pořád a každému.

A tímto vám děkuji za přečtení až do konce! 🙂

Foto: Andrea Havettová

Nechejme hráče hrát…

nechejme

Zní to jako samozřejmost – trenérova role je věnovat se rovnoměrně všem svým svěřencům a prostřednictvím sportu je učit, jak se chovat na hřišti i mimo něj. Hráč se soustředí především na vlastní hru a spolupráci s týmem. Rozhodčí píská v rámci pravidel fair play a fanoušci povzbuzují hráče k lepším výkonům i dobrému pocitu ze hry.

Ale funguje to tak v praxi? Nejednou se na hřišti stane, že hráči mají potřebu radit trenérovi koho a proč vystřídat, trenéři pokřikují na rozhodčí, jak by měli pískat a fanoušci se následně tímto chováním nechají strhnout. Výsledkem jsou pak zklamané obličeje hráčů, rozčilení rozhodčí a rozpačití rodiče.

Přitom je docela jednoduché soustředit se na svou pozici a dát do výkonu maximum (ať už se jedná o hráče, trenéra, rozhodčího či fanouška). Na konci zápasu jsme potom spokojenější a zároveň jdeme příkladem i všem ostatním účastníkům. Ostatně dobrá nálada je nakažlivá a je bezpochyby nejlepším receptem, jak si užít hru na 100 %!

Kurz: Trenér s dvěmi hlavními cíli

pca

Podle online kurzu od Positive Coaching Alliance, by měl každý trenér mít 2 cíle: vyhrát a učit životní lekce.

Zajímavou formou bylo odprezentováno jak motivovat a podporovat naše svěřence, důležitost respektování sebe samého, rozhodčích a spoluhráčů a především ukázka toho, jak děti vychovávat. Není nad to využít sportovní hřiště a situace k tomu, abychom z hráčů udělali správné a férové lidi.

Online kurz „Double-Goal Coach I: Coaching for Winning and Life Lessons“ mi zabral cca 2,5 hodiny. Přednášky měly 4 moduly a byly zakončeny závěrečným testem. Kromě hlavních informací byla součástí kurzu také videa a interaktivní cvičení.  Všechny nové poznatky a materiály budou rozhodně využity v nadcházející sezóně! Doporučuji všem trenérům z jakékoliv sportu.

Co se dělo posledních pár měsíců?

Poslední dobou tady bylo ticho po pěšině. Nemůže za to nikdo jiný, než lakros! Program byl více než nabitý, a tak bych zde ráda nastínila, co se v mém trenérském životě v uplynulých měsících událo:

MISE 1: MS v ženském lakrose do 19 let /Edinburgh, Skotsko/
S juniorskou reprezentací jsem pracovala poslední 2 roky jako asistent hlavní trenérky a samotné červencové MS bylo krásné završení našich společných zážitků. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak se z malých holčiček stávají dívky a dospívají jak na hřišti, tak v životě. Často jsem nostalgicky vzpomínala na mé juniorské hraní a vůbec historicky první českou účast ženského U19 týmu v roce 2007 na MS v Kanadě a přála jsem si, aby naše hráčky vzpomínaly na své MS jako na jeden z nejlepších zážitků, stejně tak jako já kdysi a díky nim i letos v pozici trenérky.
Mistrovství světa bylo plné organizačních shonů, překvapení, kam se lakros opět posunul, radosti ze vstřelených branek a povedených obranných akcí a občas také slz… nejdůležitější ale je, že bylo i spoustu zábavy a nebylo dne, kdy bych se s touhle skvělou partou holek nezasmála. Naše děvčata skončila 10. z celkem 14 týmů a já nemůžu být pyšnější na všechny výkony, které předvedly.

collage_01

 

MISE 2: ME v ženském lakrose /Nymburk, Česká republika/

Začátkem srpna jsem se překvapivě zapojila do spolupráce s ženskou lakrosovou reprezentací ze Švédska na domácím mistrovství Evropy. Tento tým je plný skvělých sportovkyň, které mají chuť se zlepšovat a to byl hlavní důvod, proč se do trénování pustit. Ocitla jsem se na pozici mentora a konzultanta a bylo pro mě dobrou zkušeností vidět hru i hráče z jiné perspektivy. Mým hlavním úkolem bylo pozorovat protihráče a vymýšlet taktiku, jak proti nim hrát. Dále jsem si všímala každé hráčky v našem týmu a individuálně se jí snažila věnovat, jak na hřišti, tak mimo něj. Se Švédkami jsem zažila pěkný pocit, kdy vidíte výsledky své práce přímo na hřišti a můžete tak být pyšný na své svěřence a zároveň na svou tvrdou dřinu. V neposlední řadě jsem spolupracovala s velice dobře připraveným trenérským týmem a našla mezi nimi pravé přátele.

collage_02

 

MISE 3: soustředění dětského klubu TJ Sokol Zbraslav (Lety, okres Písek)

Konec letních prázdnin jsem nemohla strávit s lepší skupinou, než se svými dětmi z klubu TJ Sokol Zbraslav. Celkem 16 dětí, 4 trenéři a 3 pomocní rodiče odjeli na chatu v Letech u Písku, aby si tam užili 7 dní plných lakrosu, kouzelnických a dovádivých her. Naši hráči se posouvali v lakrosových dovednostech každým dnem výše, vyráběli košťata a kouzelnické hůlky, na pěším výletě na Orlík skládali KPZ a také připravovali divadelní představení. Soustředění bylo skvělou týmovou akcí a nabilo všechny zúčastněné do další sezóny! Fotky ze soustředění k vidění na mé Facebookové stránce.

collage_03

Sebereflexe: Kdo jsem?

selfreflextion

Každý správný trenér by se měl umět podívat pravdě do očí a uvědomit si zodpovědnost své práce a udělat pro ní maximum. Jedním z kroků je sebereflexe – otázky o osobnosti, trenérství a cílech. Zkuste si vyplnit následující dotazník, a naplánujte si svou trenérskou budoucnost.

Zásady sebehodnocení. O každé z následujících otázek chvíli uvažujte, pak odpověď zaznamenejte do uvedeného dotazníku. Nespěchejte a trochu o sobě přemýšlejte.

  • Kdo jsem?
  • Co chci v životě dokázat?
  • Kam směřuji?
  • Je mé chování v souladu s mými životními cíli?
  • Jsem na sebe pyšný, nebo se za sebe naopak stydím?
  • Jsem šťastný, nebo nešťastný?

 

To jsou otázky na tělo! Všichni bychom se měli čas od času v životě na chvíli zastavit a tyto otázky si položit. Nyní zvažte odpovědi na následující čtyři otázky, které se již přímo vztahují k tréninku, a zapište, co si o sobě myslíte:

 

Proč se chci věnovat právě trénování?

Jsou mé důvody pro trénování správné?

Jsem dobrým trenérem?

Co by ze mne udělalo lepšího trenéra?

 

Odpovědi na tyto a další podobné otázky formují osobnost a povahové rysy a pomohou vám vytvořit si vlastní koncept – tj. komplexní pohled na svou osobnost. Toto sebehodnocení si ověřte při kontaktu s jinými lidmi.

 

 

Zdroje:

– Martens Reiner, Úspěšný trenér, Grada 2006

– http://coachingforexecutive.com

 

Inspirace jménem Denise Wescott

denise2

Trenér je člověk, který ovlivňuje životy dětí a dospělých, a záleží jen na něm, zda zapůsobí pozitivně či negativně. Trenér by měl být někdo, ke komu můžeme vzhlížet a důvěřovat mu. Motivovat své hráče k nejlepším výkonům a jít především dobrým příkladem.

Až zpětně si možná uvědomíme, že jsme vděční za způsob, kterým nás náš trenér vedl. Ať už se jedná o sportovky na základní škole, atletickou přípravu, či lakros.

Denise Wescott jsem potkala poprvé v zimě 2008, tehdy byla hlavní trenérkou na univerzitě Mount St. Mary’s. Tahle první zkušenost mi ukázala její odhodlání a nadšení. Uspořádala školení pro trenéry v Praze, které díky své obsáhlosti končilo až kolem půlnoci a mezitím stihla ještě hodinu spinningu s českým národním týmem. Svým vyprávěním a popisem vás dokáže vtáhnout do lakrosového světa a naučit vás ho milovat. V lednu 2009 jsem měla příležitost trénovat s jejím týmem v USA a těchto 5 týdnů řadím mezi jedno ze svých nejhezčích období života, především díky Denise. Nejde tady pouze o dovednosti s lakroskou a celkovou fyzickou přípravu, na kterou dohlížela. Ukázala mi, jak správně jíst, jak být součástí kolektivu, mluvit cizím jazykem, rozvíjet lakros v Česku. Když jsi útočník, musíš používat obě ruce, být průbojný a chytrý. Když jsi brankář, nesmíš často mrkat a uhybat míči, vždy jdi proti. Sprintuj, zaber, střílej… to jsou střípky užitečných věcí, které jsem od trenérky Wescott slýchavala. Co mě ale při jednom tréninku nakoplo nejvíce, byla fráze „Don’t be lazy“. Když vám někdo řekne „Nebuď línej“, tak mu jasně chcete ukázat, že teda fakt nejste a makáte o 100% více. Její hráčky mě dokázaly strhnout k lepším výkonům a nejen mě povzbudit slovně, ale i třeba fyzicky dotáhnout do cíle.

Ať už byla Denise na hřišti, v posilovně, v kanceláři plné knih a pohárů či doma v obýváku s nákresy signálů, byla zima až praštilo, vždycky byla naprosto nadšená a oddaná jak svému týmu, tak celkově sportu lakros a to je to, co mě díky ní nejvíce inspiruje a baví.

Zdroj fotografií: www.gomuhawks.com

denise