Díky, trenére!

Sportovně-společenská akce Díky, trenére odstartovala vloni a má jasný cíl – ukázat veřejnosti, že v Česku je hodně trenérů mládeže, kterým stojí za to říct díky. Za tímto projektem jsou sportovní nadšenci, kteří objíždí celou Českou republiku, aby vybrali ty, kteří si zaslouží nejvíce pyšnit se titulem Trenér mládeže 2016.

Děkuji za příjemnou návštěvu porotců, z které vznikl tento článek a video a jsem poctěna výběrem do Top 10!

6. listopadu se odehraje velké finále v pražské hale na Podvinném mlýně, kde se bude bojovat o titul Trenér mládeže 2016 a zájezdy na zahraniční stáže.

Držme palce, ať lakros uspěje! 🙂

Nebát se chybovat

Ač je lakros kontaktní sport, naši malí hráči se většinou nebojí tvrdosti tohoto sportu. Stejně jako ostatní děti sportovci se obávají dostat se k míči a akci, aby náhodou neudělali chybu. Náš velký cíl je proto aktuálně „NEBÁT SE“ a to především chybovat. Držíme se následujících bodů:

  • Je v pořádku chybovat.
  • I ti nejlepší sportovci dělají chyby. Vědí však, jak se z nich poučit.
  • Je lepší chybu udělat, než se bát chybovat.
  • Používejte rituály (verbální i neverbální), které vás pomohou dostat zpět do hry: zhluboka dýchat, asociovat spláchnutí záchodu, otření potu z čela, setření smetí z ramene => tím náš problém/chybu posíláme pryč.

Jeden z nejslavnějších basketbalových trenérů Joh Wooden řekl:

Tým, který dělá nejvíce chyb, pravděpodobně vyhraje.

 

Otázky v první řadě pro trenéry a následně hráče:

Co je špatného na tom, když někdo dělá chyby?

Myslíte, že by bylo zábavné použít rituály, jako „spláchnutí záchodu“ přímo při zápase? Zkusíte to i přesto, že vám to ze začátku přijde k smíchu?

Věříte tomu, že vám rituály k poučení se z chyb pomohou vrátit se do hry v plné síle? Proč?

Zdroj: http://www.positivecoach.org/, foto Marcela Příhodová

Plnění emocionální nádrže

20150822_192100

Představte si auto. To potřebuje benzín, aby někam dojelo. Čím více mu dáme benzínu a ještě k tomu kvalitního, tím dále a lépe dojede. Věřte tomu nebo ne, stejně to funguje s lidmi jakéhokoliv věku ve sportu.

Každý z nás má tzv. emocionální nádrž – místo, které je plněno pochvalami, kritikou, hodnocením. Jako trenéři se během tréninků a zápasů můžeme držet těchto bodů:

  • Kouzelná míra 5:1 – lidé podávají nejlepší výkony, pokud dostanou 5 pochval na 1 kritiku.
  • Způsoby plnění emocionální nádrže – verbální a neverbální.
  • Vždy se snaž plnit nádrže všech hráčů.
  • Hodnocení musí vždy být pravdivé.
  • Pozorně koukej a oceňuj všechny rovnoměrně (hráče, asistent trenéry, rodiče co pomáhají)
  • Po zápase udělejte s týmem „Vítězné kolečko“ /viz. obrázek/ a každý se pochválí navzájem.
  • Požádej rodiče, kteří tráví čas na tréninku, aby dělali všem trenérům čárky pokaždé, když někoho pochválí.

Věděli byste…:

Na jaké věci/aktivity bychom se mohli u hráčů na tréninku zaměřit, abychom je následně ocenily?
Jaké jsou neverbální projevy, kterými plníme emocionální nádrže?

Zdroj: http://www.positivecoach.org/

Co se dělo posledních pár měsíců?

Poslední dobou tady bylo ticho po pěšině. Nemůže za to nikdo jiný, než lakros! Program byl více než nabitý, a tak bych zde ráda nastínila, co se v mém trenérském životě v uplynulých měsících událo:

MISE 1: MS v ženském lakrose do 19 let /Edinburgh, Skotsko/
S juniorskou reprezentací jsem pracovala poslední 2 roky jako asistent hlavní trenérky a samotné červencové MS bylo krásné završení našich společných zážitků. Bylo neuvěřitelné sledovat, jak se z malých holčiček stávají dívky a dospívají jak na hřišti, tak v životě. Často jsem nostalgicky vzpomínala na mé juniorské hraní a vůbec historicky první českou účast ženského U19 týmu v roce 2007 na MS v Kanadě a přála jsem si, aby naše hráčky vzpomínaly na své MS jako na jeden z nejlepších zážitků, stejně tak jako já kdysi a díky nim i letos v pozici trenérky.
Mistrovství světa bylo plné organizačních shonů, překvapení, kam se lakros opět posunul, radosti ze vstřelených branek a povedených obranných akcí a občas také slz… nejdůležitější ale je, že bylo i spoustu zábavy a nebylo dne, kdy bych se s touhle skvělou partou holek nezasmála. Naše děvčata skončila 10. z celkem 14 týmů a já nemůžu být pyšnější na všechny výkony, které předvedly.

collage_01

 

MISE 2: ME v ženském lakrose /Nymburk, Česká republika/

Začátkem srpna jsem se překvapivě zapojila do spolupráce s ženskou lakrosovou reprezentací ze Švédska na domácím mistrovství Evropy. Tento tým je plný skvělých sportovkyň, které mají chuť se zlepšovat a to byl hlavní důvod, proč se do trénování pustit. Ocitla jsem se na pozici mentora a konzultanta a bylo pro mě dobrou zkušeností vidět hru i hráče z jiné perspektivy. Mým hlavním úkolem bylo pozorovat protihráče a vymýšlet taktiku, jak proti nim hrát. Dále jsem si všímala každé hráčky v našem týmu a individuálně se jí snažila věnovat, jak na hřišti, tak mimo něj. Se Švédkami jsem zažila pěkný pocit, kdy vidíte výsledky své práce přímo na hřišti a můžete tak být pyšný na své svěřence a zároveň na svou tvrdou dřinu. V neposlední řadě jsem spolupracovala s velice dobře připraveným trenérským týmem a našla mezi nimi pravé přátele.

collage_02

 

MISE 3: soustředění dětského klubu TJ Sokol Zbraslav (Lety, okres Písek)

Konec letních prázdnin jsem nemohla strávit s lepší skupinou, než se svými dětmi z klubu TJ Sokol Zbraslav. Celkem 16 dětí, 4 trenéři a 3 pomocní rodiče odjeli na chatu v Letech u Písku, aby si tam užili 7 dní plných lakrosu, kouzelnických a dovádivých her. Naši hráči se posouvali v lakrosových dovednostech každým dnem výše, vyráběli košťata a kouzelnické hůlky, na pěším výletě na Orlík skládali KPZ a také připravovali divadelní představení. Soustředění bylo skvělou týmovou akcí a nabilo všechny zúčastněné do další sezóny! Fotky ze soustředění k vidění na mé Facebookové stránce.

collage_03

O Zbraslavi se píše v místních novinách

Známý indiánský sport lakros se úspěšně rozvíjí i v dalších částech Prahy 16
Již od září 2013 se hraje lakros na Zbraslavi. Dětský interkrosový tým vznikl na popud současné trenérky Anny Dočkalové. Milovnice lakrosu začínala ve velkoklubu LCC Radotín. Sportovním centrem je pro zbraslavské sportovce místní Sokol. Původní myšlenkou zakládání nového mladého týmu bylo rozšíření základny ženského lakrosu a rozvoj ženské žákovské ligy. V první sezóně se tým složený ze 7 chlapců a 3 děvčat účastnil interkrosové ligy na Jižním Městě, kde statečně bojoval a sbíral zkušenosti. Hráči se postupně seznamovali s pravidly hry, pohybem po hřišti a učili se spolupracovat jako tým. Druhou sezónu se
díky náborům a dosavadním referencím podařilo rozjet sportovní oddíl lakrosu TJ Sokol Zbraslav ve větším měřítku. Ač prvotní cíl o rozvoji ženského lakrosu nebyl naplněn, zbraslavští trenéři rozhodně nejsou zklamáni a přeorientovali přípravu týmů na mužskou variantu lakrosu.

V sezóně 2014/2015 se interkrosové ligy účastní dokonce už 2 zbraslavské celky (A a B tým). Áčkový výběr je složen ze zkušenějších hráčů z loňského roku a talentovaných starších nových chlapců. Celek se prozatím drží úspěšně na 3. příčce z celkem 6 týmů. V tomto seskupení dominují střelci Ondřej Zámečník, Adam Vejvoda a Jakub Feik, kteří jsou všichni v pořadí všech střelců ligy do desátého místa. Z celkem 15 brankářů je zbraslavský Matyáš Novák prozatím na druhém místě, což je v takové konkurenci skvělý výsledek.

Tým B, poskládaný především ze začátečníků, dokázal po smělém začátku vybojovat první výhru nad Spořilovem B. Největšími tahouny jsou Klaudia Eliadesová, která má spolu s bratry Adamem a Markem Šafandovými největší střeleckou úspěšnost. Jarní plán zbraslavských týmů je jasný, hráči chtějí úspěšně a se ctí dohrát interkrosovou ligu. Dalším velkým milníkem do letních prázdnin bude zahájení tréninků mužského lakrosu za podpory trenérů z klubu TJ Malešice.

Ve sportovním oddíle TJ Sokol Zbraslav je nyní 21 hráčů, 3 trenéři a 2 pomocníci z řad rodičů hráčů. Na všech dětech jsou vidět každým tréninkem velké pokroky, a to nejen s lakrosovou holí, ale také v jiných sportovních dovednostech. Mladí hráči u sebe rozvojí rovněž týmovou soudržnost, z níž mohou čerpat i v běžném životě. Skvěle se zapojují i rodiče, kteří se účastní zápasů a akcí pořadaných oddílem jako je vánoční besídka nebo závěrečné zhodnocení sezóny.

noviny

Lakrosáci ze Zbraslavi se zlepšují

V září 2013 jsme společně s Alicí Veselou rozjely tréninky lakrosu pro děti na Zbraslavi. Momentálně je v oddílu celkem 10 dětí, z toho 6 kluků a 4 holky. Trénujeme 1x týdně a hrajeme zápasy na Jižním Městě jednou do měsíce. Účastnili jsme se již tří kol těchto interkrosových zápasů a stále se zlepšujeme. Velké zlepšení bylo vidět především na čtvrtém ligovém turnaji, který proběhl minulou neděli a náš tým ve věkové kategorie do 11 let na něm bojoval – i když třeba zatím nedokážeme držet krok se zkušenými soupeři po celý zápas, začíná mít naše hra svůj řád a roste výkon celého týmu,  brankáře i počet gólů našich střelců.
Těšíme se na další rozvoj a výsledky!

collage_zbra_leden

Lakrosový kemp ve městě Luleå, Švédsko

O víkendu 7. – 8. prosince jsem měla tu čest zúčastnit se lakrosového kempu a turnaje ve švédském městě Luleå. Více jak 30 hráček se sešlo na jednom místě, aby nasbíraly nové zkušenosti a změřily své síly ve vzájemných zápasech. Všechny tréninky byly plné nadšení, energie, pokroku a samozřejmě zábavy. Z pozice trenéra jsem velice spokojená se spoluprací a tvrdou dřinou všech zúčastněných. Byla to pro mě skvělá zkušenost. Děkuji za tuto příležitost, rozvoj ženského lakrosu v Evropě je zase o krůček dále!

Svedsko_kemp

Inspirace jménem Denise Wescott

denise2

Trenér je člověk, který ovlivňuje životy dětí a dospělých, a záleží jen na něm, zda zapůsobí pozitivně či negativně. Trenér by měl být někdo, ke komu můžeme vzhlížet a důvěřovat mu. Motivovat své hráče k nejlepším výkonům a jít především dobrým příkladem.

Až zpětně si možná uvědomíme, že jsme vděční za způsob, kterým nás náš trenér vedl. Ať už se jedná o sportovky na základní škole, atletickou přípravu, či lakros.

Denise Wescott jsem potkala poprvé v zimě 2008, tehdy byla hlavní trenérkou na univerzitě Mount St. Mary’s. Tahle první zkušenost mi ukázala její odhodlání a nadšení. Uspořádala školení pro trenéry v Praze, které díky své obsáhlosti končilo až kolem půlnoci a mezitím stihla ještě hodinu spinningu s českým národním týmem. Svým vyprávěním a popisem vás dokáže vtáhnout do lakrosového světa a naučit vás ho milovat. V lednu 2009 jsem měla příležitost trénovat s jejím týmem v USA a těchto 5 týdnů řadím mezi jedno ze svých nejhezčích období života, především díky Denise. Nejde tady pouze o dovednosti s lakroskou a celkovou fyzickou přípravu, na kterou dohlížela. Ukázala mi, jak správně jíst, jak být součástí kolektivu, mluvit cizím jazykem, rozvíjet lakros v Česku. Když jsi útočník, musíš používat obě ruce, být průbojný a chytrý. Když jsi brankář, nesmíš často mrkat a uhybat míči, vždy jdi proti. Sprintuj, zaber, střílej… to jsou střípky užitečných věcí, které jsem od trenérky Wescott slýchavala. Co mě ale při jednom tréninku nakoplo nejvíce, byla fráze „Don’t be lazy“. Když vám někdo řekne „Nebuď línej“, tak mu jasně chcete ukázat, že teda fakt nejste a makáte o 100% více. Její hráčky mě dokázaly strhnout k lepším výkonům a nejen mě povzbudit slovně, ale i třeba fyzicky dotáhnout do cíle.

Ať už byla Denise na hřišti, v posilovně, v kanceláři plné knih a pohárů či doma v obýváku s nákresy signálů, byla zima až praštilo, vždycky byla naprosto nadšená a oddaná jak svému týmu, tak celkově sportu lakros a to je to, co mě díky ní nejvíce inspiruje a baví.

Zdroj fotografií: www.gomuhawks.com

denise